Ze Savusavu jsme odjeli po návratu (a řádném vyprání) z džungle. Což v našem případě znamenalo druhou návštěvu v marině a nejen tamních sprchách. Rozloučení s posádkou Monsoon a Sneeches. Ale tomu předcházelo sdílení našich zážitků z výletů do džunglí. Ne všichni mají takové choutky jak se ukazuje, takže jim stačí jen poslouchat. Mezi Viti Levu a Vanua Levu jsou menší ostrůvky a tak se rozhodujeme pokračovat dál jen denními plavbami. Cesta nám zabrala tři dny, kdy jsme objevovali zátoky, prozkoumali ostrov Yadua (nelepší trénovací palmy!) a viděli i opuštěné/nedobudované resorty. I to je Fidži. Při návštěvě na ostrově Yadua to bylo asi poprvé, kdy jsme se trochu cítili nejistě s mítními. H. s dětmi byli v podpalubí a já na palubě, když se objevil člun plný dospělých mužů kolem 30. Co kolem nás kroužili a obhlíželi si nás? Nebylo to úplně nejpříjemnější. Většinou se nesetkáváme za bílého dne v době pracovní s tak početnou mužskou skupinou. Byla jsem ráda, že když se rozhodli nás oslovit, objevil se H. a jakoby najednou si pánové začali udržovat větší odstup. Nevím coby bylo, kdyby byl na břehu. Ale takto nás po chvíli jen pozdravili po druhé a odjeli.

❮❯

1 / 3

Po třech dnech jsme se dostali k prozatimnímu cíli naší cesty hlavnímu ostrovu a Vuda maríně. Mimochodem pakliže je před d samohláska, přidává se při vyslovování n; chvíli nás mátlo o jaké Vundě všichni mluví. Pak už jsme se nenechali zmást a stali se zkušenějšími mluvčími, zas o trochu. Do maríny vede úzký kanál, takže je třeba se spojit rádiem, vyčkat pokynů od zaměstnanců a vjet do středu. Marína má dva bazény, jeden je spíše pro velké lodě, hlavně katamarány a druhý ten starší pro všechny. Nás posílají do staršího. Je to blíž sprchám a kanceláři. Takže paráda.

Původní plán zněl jasně; připlout, převzít balíčky, co se vrší v kanceláři a po nákupu pokračovat na hlavní město Suvu. Tam už mají brzy doplout nové lithiové baterie. Do kanceláře maríny tou dobou už skutečně dorazilo alespoň dvacet různě velkých balíčků pro Kagou. Není to moc velké přehánění, když řeknu že nás opravdu rádi viděli. A v kanceláři měli víc místa. Mezi objednávkami byly třeba i nové solární panely, které nám umožnily nabít dosavadní baterie a být zas trochu nezávislejší. Od původní krátké návštěvy, jsme se ale museli odchýlit. Radost nám za to udělalo, že jsme zde potkali Samadhi. Ti z Vavau skupiny poračovali na Hapai v Tonze a odtud pak přímo do Vudy. Kdýž jsme dojeli byli zrovna snad druhý či třetí den zpět ve vodě po jejich pracech na lodi v suchém doku.

Baterie, které už už měly být v Suvě se vlastně tou dobou jen nakládaly v Číně na loď. Výrobce nám poslal datum nakládky u něj, nikoliv kdy dorazí k nám. To bude až v srpnu... Změna plánu tak byla jasná, Kagou půjde z vody hned druhý den a pustíme se do díla. Teda pustíme, je nás pět, tři z toho jsou nadšení, ale malí pomocníci. Takže většina práce leží na H., já mám na starosti dodávání síly skrze jídlo, školu a program pro děti, děti mají na starosti prozkoumat marinu a najít nové kamarády.

Vyzvednutí Kagou z vody a následné omytí nánosu mušliček, řas,... bylo divadlo se vším všudy. Pak už jsme kráčeli jak v průvodu na svatbě za pohupujícím se vozíkem s naší lodí. Na místě nás spustili, upevnili, vozík odjel a bylo to jen a jen na nás. Zbavit se zbytku starého antifoulingu, vyspravit co je třeba a dvě vrstvy nového antifoulingu. Poslední místa dotíral H. poslední noc z vody, kdy byla Kagou nejvýše položenou lodí v celé marině. Abychom nelezli do čtyř metrů, spali jsme ve stanu s výhledem na západ slunce. Z vody jsme byli necelý týden, to v porovnání s loděmi, co byly kolem nás bylo jako nic. Po návratu do vody jsme v rozdělení úkolu pokračovali s tím rozdílem, že teď přišel ke slovu nový šicí stroj. A začaly opravy bimini (na něj přišly nové solární panely), byl to první zkušební projekt pro stroj a taky zkouška trpělivosti pro H. Z maríny jsme poté odjížděli s už instalovanými panely a mohli jsme díky tomu nabíjet a nabíjet. Taky jsme obdrželi nové filtry do odsolovače. Takže hurá! Můžeme si po dojití vody naplňovat nádrže sami.

❮❯

1 / 8

Další šicí projekty byli v pořadí: dodger (,abychom viděli skrz a nebyli mokří při dešti/vlnách), lazy jack (obal hlavní plachty),... Část vznikala přímo v marině, část v dalších dnech a týdnech. Ale páni Kagou prokoukla! Než jsme vyrazili z maríny stihli jsme se ještě seznámit s posádkou Pangei a jejich malým námořníkem. S nimi jsme v době dalšího šicího maratonu vyrazili do bazénu v sousedním resortu. Mimo to jsme se naučili ve středu zamířit na pizzu night, kdy všechny pizzy z nabídky jsou za polovinu. A to byla příjemná část. Taky jsme tu potkali nové přátele, Nomadicu a jejich dvě děti. Ti sem dorazili přímo z Nové Kaledonie a potvrdili naše obavy a plán přeskočit tento stát při našich cestách.

Stihli jsme proti původnímu plánu už vytažení Kagou, instalaci objednávek a taky nějaké šití. Počkali jsme si na další balíčky a pak už hurá zase na moře. Máme zhruba měsíc čas než dorazí loď do Suvy, tak můžeme prozkoumávat.