
Za teplem
Objevili jsme historické kempoviště se zázemím, kde se dalo schovat v tom nejhorším dešti. Začali jsme tu pro Nový Zéland tématicky, se čtením nejdříve Hobita - Cesty tam a zase zpátky a protože se čtení líbilo, zvládli jsme do odjezdu na Kagou přečíst i celých zbývajících šest knih Pána prstenů… Ve čtení jsme se střídali, na konci už četl i menší T. a sypal těžká slova jak z rukávu.
Nejen naše čtení nás tak zavedlo do hlavního města Marky nebo tedy alespoň filmového Edorasu na Mt. Sunday. Bylo to naše první setkání i s filmovou turistikou, protože současně s námi dorazil i zájezd dalších turistů i s průvodkyní. Ta nahoru táhla repliky mečů, štítu a i vlajky Rohanu pro ty, co se chtěli vyfotit jako ve filmu. Z pár slunných hodin máme i fotky! Cestou z parkoviště nahoru jsme procházeli kudy jel Aragorn se skupinou vzhůru až k Eówyn na kopci u paláce. Jediná ochotná k pózování v travách byla Z. a tak se mi ji podařilo několikrát zachytit. Některé z travin byly i vyšš než ona
Z kempu na konci cesty (do slova!) jsme se přesunuli do malebného Geraldine a protože i tady pršelo vyrazili jsme vůbec poprvé do kina. Na Moanu 2. Kino bylo neobyčejné, ale dětem to nevysvětlíme dokud nevstoupí do nějakého moderního chrámu kinematografie. Místní kino bylo oproti těm moderním plné gaučí, dek a jídlo si každý mohl donést jaké chtěl. Pro H. trochu nepříjemné s alergiemi, ale nic co by nevyřešil claritine předem.
Taky jsme objevili letní soutěž nejen místních knihoven a tak jsme v nadcházejících dnech obráželi knihovny v Geraldine, Temuce, Timaru,... anebo plnili úkoly v galeriích vnitřních i vnějších. Jako odměnu děti dostaly odznáčky a poukaz na bazén. Samozřejmě že jsme šli všichni ač nám při opuštění vyhřátého bazénu byla pěkná zima. (Možná spíš až kráva, na známé stupnici zima, kosa, 🐄) Co se nám na Zélandu zase moc líbí jsou grilly v parcích, kde si tak sami můžete poměrně rychle připravit teplé jídlo v množství jaké Vám dostačuje.
Při nocování na kempu v Pleasant point jsme se seznámili s holandskými cyklisty, kteří nám prozradili svůj způsob jak bojovat s chladným počasím. Nechávají se zaměstnat na farmách výměnou za ubytování a jídlo. Hned jsme se ptali jestli si myslí, že by někdo mohl mít zájem o rodinu s dětmi jako pracovní sílu. Říkali, že by to zkusili a doporučili i skupinu přes kterou se poptávat. Při nejbližším možném připojení jsme se přidali, vytvořili příspěvek k představení se a drželi si palce. Přeci jen rodina se třemi dětmi asi úplně nesplňuje představy klasické pomocné síly. Nicméně whoofing je celosvětový. Dá se takto pracovat na farmách i v Evropě. Nám se taková myšlenka moc líbila a tak jsme doufali a doufali. A opravdu farma se našla!
Domluvili jsme si začátek za necelé dva týdny na začátku února a to nám dalo dost času postupně se přesouvat k městečku Twizel a především naplánovat si průzkum jeho okolí.
← zpět další →












